Peníze před pěti sty lety


Nástup peněz, konec otrokářství

Ještě před samotným nástupem středověku v souvislosti s rozšířením peněz jako platidla se hovoří o tom, že tato situace měla za následek i konec otrokářství (nebylo tomu však všude, mezi výjimky např. patřilo Španělsko). Za peníze se totiž dali najmout dělníci a pomocníci do domácnosti. O otroky se totiž musel jejich „majitel“ starat, na rozdíl od najatých pracovních sil, a to bylo pro bohatou třídu bezesporu výhodnější. Tak, jako se dnes platí daně, ve středověku poddaní museli odvádět různé poplatky, a to v penězích.
stromy u hradu.jpg

Centrum obchodu a finančních transakcí


Na vrcholu všeho dění byla na přelomu 14. a 15. století především Paříž a některá z měst na severu Itálie. K nim se řadí možná méně známé belgické město Bruggy. Samotné území Flander bylo známo svými textilními výrobky, ale hlavně bylo centrem obchodování, k dostání zde bylo jižní ovoce, koření z dalekých krajů a drahé látky a krajky, neboť sem mířily i obchodní lodě.


 


Nejznámější banka středověku


 


V té době byla bankou vévodící celé Evropě banka Medici, toto prvenství si udržela několik desítek let. Na svou dobu měla velké množství poboček, nejvíce příjmů pak získávala od Vatikánu. Banka byla také známa svými dobrými investicemi, nejednalo se vždy o zboží (dřevo, obilí), nerostné suroviny, ale i o umění. Bruggy mělo také tu výhody, že bylo v centru obchodů mezi jihem Evropy a středomořskými zeměmi. Společenství německých měst, ale nejen jich, mělo vliv i na politické dění v Evropě.


mince z Bremy.jpg


Církev a peníze


 


Tím, kdo ve skutečnosti opravdu vládl, byla církev. Ta určovala lidem s křesťanským vyznáním, bez ohledu na to, zda jsou majetní či ne, jaký má být jejich vztah k penězům. Peníze hrály významnou roli v rozkvětu měst a tím i celé země, na rozkvětu byl obchod. I přesto všechno se středověká ekonomika rozvíjela pomalým tempem.


Rubriky
Produkty

Bazénová bezchlorová chemie je docela běžným ekvivalentem chlorování vody

Výrazy „chlór a chlorování“ se v nás docela zabydlely a při každém jejich vyslovení býváme ostražitější než dřív. S chlórem je to však asi jako se Sluncem. Je to chemický prvek, bez něhož bychom se neobešli. Je obsažen v kuchyňské soli, bez chlóru by se v těle nevytvářela tolik potřebná kyselina chlorovodíková pro trávení potravy v žaludečních stěnách, chlór také obsahují ve vydatné míře některé druhy zeleniny, např. hlávkové zelí.
Každý bazén, ať už ten zahradní, nebo veřejný bazén na koupališti, je třeba zabezpečit před choroboplodnými zárodky. O tom není třeba diskutovat. Ale jak zajistit právě ten váš, pokud máte na chlorovanou vodu alergii, nebo se chlóru chcete vyhnout jen z principu? Máte v zásadě tři možnosti využití bezchlorové bazénové chemie:

bazén

Stabilizátor UV zářením

Pracuje na principu UV lampy, která je zatavena v ochranném plastovém pouzdru. Pouzdro usměrňuje tok UV záření tam, kam je třeba, a brání jeho vyzařování do okolí. Životnost UV lamp se pohybuje v rozmezí 4 – 5 tisíc hodin, záleží na typu výrobku. Dá se říci, že při denním sezónním užívání bazénu (v letním období) po dobu 12 hodin lampa vydrží být v provozu přibližně dva až tři roky. Sterilizace vody UV zářičem každopádně vyžaduje intenzivnější filtraci vody než v případě klasické bazénové chemie, nicméně redukuje obsah chlóru ve vodě až o 80 procent.

Ionizace

Jde o elektrolytické čištění vody, ta protéká skrze ionizátor a tím není nic jiného než sada funkčních elektrod ze slitiny mědi, zinku a stříbra. V principu vás tento způsob očisty vody zbaví chlóru až v 90 procentech, pouze byste měli občas dohlédnout na stav elektrod. Ty totiž časem ztrácí na svém objemu a jejich životnost je přibližně 2 – 3 roky.

balonky

Solinizační proces

Nejmodernější a také nejoblíbenější způsob desinfekce vody v bazénu. Zařízení rozkládá vodu opět na principu elektrolýzy. Voda v bazénu se obohatí solí a sůl ve vodním roztoku se rozpadá na jednotlivé ionty, tedy na sodíkové a chlorové. Takto uvolněný chlór účelně likviduje viry a bakterie, přitom lidskému zdraví neškodí.
Tento způsob desinfekce se nejvíce podobá přirozenému procesu v mořích a oceánech, navíc je téměř bezúdržbový. Podmínkou je pouze vždy před sezónou doplnit do bazénové vody sůl. Slaná voda je však silným korozivním činidlem, měli byste se vyvarovat používání kovových předmětů při styku se slanou vodou, tedy slitiny mědi, hliníku a korodující oceli. Vhodnou náhradou může být plast, keramika, nebo titan.