Nástup peněz, konec otrokářství
Ještě před samotným nástupem středověku v souvislosti s rozšířením peněz jako platidla se hovoří o tom, že tato situace měla za následek i konec otrokářství (nebylo tomu však všude, mezi výjimky např. patřilo Španělsko). Za peníze se totiž dali najmout dělníci a pomocníci do domácnosti. O otroky se totiž musel jejich „majitel“ starat, na rozdíl od najatých pracovních sil, a to bylo pro bohatou třídu bezesporu výhodnější. Tak, jako se dnes platí daně, ve středověku poddaní museli odvádět různé poplatky, a to v penězích.
Centrum obchodu a finančních transakcí
Na vrcholu všeho dění byla na přelomu 14. a 15. století především Paříž a některá z měst na severu Itálie. K nim se řadí možná méně známé belgické město Bruggy. Samotné území Flander bylo známo svými textilními výrobky, ale hlavně bylo centrem obchodování, k dostání zde bylo jižní ovoce, koření z dalekých krajů a drahé látky a krajky, neboť sem mířily i obchodní lodě.
Nejznámější banka středověku
V té době byla bankou vévodící celé Evropě banka Medici, toto prvenství si udržela několik desítek let. Na svou dobu měla velké množství poboček, nejvíce příjmů pak získávala od Vatikánu. Banka byla také známa svými dobrými investicemi, nejednalo se vždy o zboží (dřevo, obilí), nerostné suroviny, ale i o umění. Bruggy mělo také tu výhody, že bylo v centru obchodů mezi jihem Evropy a středomořskými zeměmi. Společenství německých měst, ale nejen jich, mělo vliv i na politické dění v Evropě.
Církev a peníze
Tím, kdo ve skutečnosti opravdu vládl, byla církev. Ta určovala lidem s křesťanským vyznáním, bez ohledu na to, zda jsou majetní či ne, jaký má být jejich vztah k penězům. Peníze hrály významnou roli v rozkvětu měst a tím i celé země, na rozkvětu byl obchod. I přesto všechno se středověká ekonomika rozvíjela pomalým tempem.
